Co s ojetými pneumatikami, když už v silničním provozu mohou být nebezpečné? Motoristé mají v podstatě dvě legální možnosti jak se jich zbavit.
Jako první se nabízí odvoz do některého ze sběrných dvorů. Anebo za druhé na takzvaná místa zpětného odběru, a takové místo může být třeba i váš oblíbený pneuservis. Sběrné dvory zpravidla zřizují města nebo jejich části, místa zpětného odběru vyřazených pneumatik pak spravuje nezisková organizace ELTMA, tedy sdružení předních výrobců pneumatik.
Nakonec Zákon o odpadech 185/2001 Sb. říká, že výrobci, dovozci a prodejci pneumatik mají přímo povinnost taková místa zajistit. Musí být veřejně přístupná, viditelně označená, a odvézt tam motoristé mohou vlastně jakoukoli gumu bez ohledu na značku a typové označení. Aktuální seznamy míst pro zpětný odběr se všemi podrobnostmi pak zájemci najdou na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR.
Ojeté pneumatiky bezesporu představují pro životní prostředí značnou ekologickou zátěž. Statistická data dokonce hovoří o tom, že jen v České republice se každoročně objeví okolo 70 tisíc tun ojetých automobilových plášťů.
Přitom k ekologické likvidaci nebo k recyklaci se dostane zhruba asi polovina z nich. Desítky tisíc pak zřejmě končí na nelegálních skládkách. A když si představíme, že se na celém světě ročně prodá asi 1,5 miliardy pneumatik, z nichž se dalšího zpracování opět dočká také jen polovina…
Dodejme, že samotné skládkování pneumatik, dříve tak hojně využívané, je zakázáno vyhláškou z roku 2001. Navíc šlo o prostorově výraznou a ani ekologicky nijak optimální variantu, jak se použitých gum zbavit.
Takže staré pneumatiky je v současné době možné užívat na skládkách jen k jejich technickému zajištění.
Možností, jak ekologicky zlikvidovat použité pneu, včetně jejich recyklace, je celá řada. Lze je samozřejmě opakovaně použít pro výrobu nových plášťů. Nebo zpracovávat pomocí řezacích a drtících linek na granulát vhodný nejen pro automobilový průmysl… Čímž se rázem stávají důležitou součástí „oběhového“ hospodářství.
Zřejmě nejvýraznější uplatnění granuláty nacházejí ve stavebnictví, kde tvoří součást třeba betonových i asfaltových směsí, v tomto případě známých jako gumoasfalt, protihlukových stěn, tlumících desek, a podobně. V Evropě ale obecně převažuje jejich spalování, když se jednoduše „zhodnocují“ i jako alternativní palivo. Smysluplnou ekologickou likvidaci a recyklaci totiž stále provázejí relativně vysoké náklady, stejně jako poměrně náročná logistika.
Zdroj: MŽP ČR
Foto: ilustrační
