Odpověď bývá celkem jednoznačná - radiální. A nejen proto, že v současnosti má řada prodejců v nabídce většinou pneumatiky právě radiální konstrukce.
Při výběru nových pneu tak nejčastěji narazíte na radiální pneumatiky, označené písmenem R na bočnici. Písmeno B, jako Bias, pak značí pneumatiky diagonální. Jinak to na první pohled nemáte šanci poznat - leda byste hned na místě sjeli pryžovou vrstvu až na absolutní minimum. Rozdíl mezi nimi je totiž v technologii výroby.
Zjednodušeně řečeno - u diagonálních (Bias-ply) tvoří kostru pláště několik vrstev kordových vložek, jejichž vlákna se vzájemně kříží tak, že svírají s obvodovou kružnicí úhly od 30 do 40 stupňů, a směřují šikmo od patky.
U radiálních (Radial-ply) jsou jednotlivé kordy v kostře poskládány rovnoběžně, od patky k patce, a svírají s obvodovou kružnicí úhel 90 stupňů. Kostra je navíc vyztužena nárazníkovými pasy. Tak zní jedna z definic.
Zásadní rozdíly jsou samozřejmě v jízdních vlastnostech. Diagonální pneu sice nabízejí hladkou a pružnou jízdu na nerovných površích, jsou méně hlučné, ale v porovnání s radiálkami mají, mimo jiné, nižší přilnavost v zatáčkách. Trpí i zvýšeným valivým odporem, který ostatně musí překonávat každé vozidlo, aby se vůbec pohnulo z místa.
Což do jisté míry vyřešila technologie Bias-belted, když nad horní vrstvy přidává v různých úhlech stabilizační pásy z oceli nebo jiného materiálu. Stále tak jsou dobrou volbou především pro motocykly s nižším objemem motoru, skútry a starší stroje. Varianta Bias-belted je potom vhodná i pro lehké nákladní automobily, pickupy, případně SUV.
Přesto se diagonálky nemohou srovnávat s výkonností a účinností radiálních pneumatik, které mají například nižší hmotnost i valivý odpor, a méně se za jízdy deformují.
Jsou tak jednoznačnou volbou třeba pro motocykly s vyšším objemem motoru, protože lépe přenášejí jeho výkon na vozovku jak při akceleraci, tak při brzdění i zatáčení. Oproti diagonálním mají lepší trakci ve všech jízdních režimech, jsou „čitelnější“ a lépe snášejí vysoké rychlosti.
Pokud jsou navíc označeny písmeny ZR, bez dalších doplňujících údajů, pak obecně představují vysoce výkonné radiální pláště s konstrukční rychlostí nad 240 kilometrů za hodinu. S oblibou je stále nasazují zejména tuningové firmy, a mohou být dokonce využívány pro rychlosti přesahující 300 km/h, při stoprocentním využití jejich nosnosti.
Nicméně po roce 1990, kdy byly zavedeny další rychlostní indexy, kromě V (do 240 km/h), také W (do 270 km/h) a Y (do 300 km/h), přestalo být označení ZR pro výkonné radiálky rozhodující, a indexy V, W a Y jsou pro koupi odpovídajících pneu jediným určujícím vodítkem. I když - aby se to nepletlo - výjimkou nejsou ani pneu s označením například ZR - Y. V tomto případě pak s nimi mohou vozidla jet rychlostí vyšší než 300 kilometrů za hodinu, ovšem jen při pětaosmdesátiprocentním využití jejich maximální nosnosti.
Jen pro zajímavost - první automobilovou radiální pneumatiku v Evropě si patentoval Michelin v roce 1946; v roce 1948 pak dal do prodeje model Michelin X, v tomto případě obutý na voze Citroën 2CV.
O něco později vyvinul radiálky z názvem Cinturato i Pirelli, a postupně se přidávaly také firmy Firestone, Dunlop, Continental nebo Uniroyal. První motocyklová radiální pneumatika se ale dostala na trh až v roce 1987.
Zdroj: Michelin, Pirelli, Continental
Foto: ilustrační
