Zákony o provozu na pozemních komunikacích. Pravidla. Nařízení. Nejrůznější prováděcí i jiné vyhlášky. K tomu dopravní značky… Jednomu aby šla z toho hlava kolem.
V praxi se na našich silnicích nesetkáme pochopitelně se všemi, a už vůbec ne najednou. A některé z nich jsou mezi motoristy tak vžité, že je dodržují jaksi automaticky. Protože se přesvědčili, že jsou správné a smysluplné. O některých však můžeme s větším či menším úspěchem pochybovat.
Příkladů bychom zcela jistě našli víc, než je zdrávo. Na druhou stranu se zdá, že pro některé motoristy je evidentně obtížné pochopit i zcela elementární, a pro bezpečnost provozu přitom nesmírně důležitá pravidla. Až někoho může napadnout, zda to jsou jen „oběti,“ řekněme, nestandardní výuky v autoškolách, nebo jestli se jim v průběhu jejich duševního vývoje něco strašidelného nestalo.
Fakt je ten, že zatímco jsou mezi námi tací, kteří by na cestách nejraději dodržovali do písmene vše, na druhém pólu stojí lidé opačného ražení, jimž jsou nějaká pravidla ukradená. Obě skupiny přitom mohou shodně vnášet do provozu smrtelně nebezpečné prvky.
A můžeme se jen dohadovat, co je horší.I když - agresivní chování jak za volantem automobilu, tak za řídítky motocyklu, má podle statistik na svědomí až 40 procent opravdu závažných dopravních nehod. A často k nim dochází, jak jinak, ze zcela malicherných důvodů.
Jak připomíná například asociace Záchranný kruh, prostřednictvím kampaně pro prevenci v oblasti bezpečnosti silničního provozu s názvem Ty to zvládneš - Setkání s realitou: „i na silnici musíme být především lidmi. Navzájem jsme si přece všichni rovni - chodci, cyklisté, motorkáři i řidiči automobilů.“
Navíc dodává, že chování na silnicích mnohdy odráží i aktuální náladu ve společnosti. A tam, kde chybí ochota jakákoli pravidla dodržovat, žádné příkazy nebo zákazy nebudou nic platné.
Navíc jako nejnebezpečnější jsou za volanty automobilů, nebo řídítky motocyklů, z tohoto pohledu, zejména psychopati, dále motoristé porušující pravidla z pocitu své výjimečnosti, a v neposlední řadě i ti, kteří je nerespektují také.
Ovšem tentokrát prý v ušlechtilé obraně svých osobních svobod. A protože takových lidí nepotkáváme na cestách zrovna málo, jen o nich hned nevíme, vždy se vyplatí s jejich výskytem předem počítat.
Co tedy potřebujeme? Zákony především logické, jednoduché, pro všechny srozumitelné, a proto všeobecně dobře přijímané.
Současně ale i stejně dobře vymahatelné. Jenomže pokud je naši zákonodárci schvalují s tím, že se stejně nebudou dodržovat, pak je to opravdu těžké.
Zdroj: Záchranný kruh
Foto: ilustrační
