Také vám hlodavci prohryzali kabely u vašeho automobilu? Nebyli byste první ani poslední. Stalo se to totiž už každému třetímu motoristovi. Tak aspoň hovoří statistiky pojišťoven.
Na svědomí to s největší pravděpodobností, hraničící dokonce s jistotou, měla ale kuna skalní. Na pohled něžná, až dětsky roztomilá noční šelmička, s nevinným latinským jménem Martes foina. Pokud se ovšem dostane do motorového prostoru automobilů, kam se prý - podle všeho - chodí v chladnějším počasí ohřát, změní se v nenasytnou, rozežranou bestii.
Od kuny lesní, která se ovšem do žádných větších akcí nepouští, ji spolehlivě poznáte podle velké bílé náprsenky.
Kunám totiž chutnají kabely všeho druhu, bez rozdílu značek. I když - ty u škodovek má ráda obzvlášť, u seatů se soustřeďuje na veškeré kabelové svazky, u hundayů zase pro změnu na podtlakové hadičky, u volkswagenů na kabely čidel DPF filtrů, a tak bychom mohli pokračovat snad do nekonečna…
Variant je mnoho. Poškození jsou někdy tak masivní, že vedou až ke zničení řídicích jednotek. A proč jim zrovna kabely tolik chutnají? Jedna z teorií rozvádí myšlenku, že kabely jsou už z výroby napuštěné různými aromaty, které je tak neodolatelně lákají k ochutnání, že se prostě neubrání. Jak to je ve skutečnosti ovšem vědí jen kuny samotné.
Jedno je ale jisté. Kuny od konzumace kabelů v motorových prostorech hned tak něco neodradí. Navzdory tomu, že se internet jen hemží zaručeně účinnými radami, jak s nimi spolehlivě zatočit.
Motoristé vyzkoušeli všechno možné i nemožné – od nejrůznějších plašičů s automatickou změnou kmitočtů i bez, odpuzovačů a sprejů na kabely s odporným zápachem, přes sklopné pasti, až po síťovky s lidskými vlasy, ba i psí srstí… Všechno marné. Něco pomohlo na chvíli, něco prakticky vůbec.
Řešením by byl pes neustále hlídkující kolem auta – žádná kuna při smyslech se do jeho blízkosti neodváží. Ke kočce sice také ne, ale na kočky, jak víme, není spolehnutí. Spolehlivě tak zabírá až elektrický ohradník, natažený okolo vozu, což si však můžete dovolit pouze na svém dvorku nebo zahradě.
Ať už se rozhodnete proti drzým kunám rázně zakročit jakýmkoliv způsobem, mějte na paměti, že kuna skalní, stejně jako její lesní příbuzná, jsou chráněnými živočichy.
Dávno pryč jsou doby, kdy jste na ně mohli nastražit železa, nebo jim podstrčit otrávená vejce. Podle zákona beztrestně, a to odstřelem, mohou kuny lovit pouze myslivci. A to ještě jen od listopadu do února. V ostatních měsících jim nikdo nesmí nic zlého učinit. Ani chytit do pasti, a dejme tomu, přemístit někam jinam.
